Lipa

CZ/ENG

Co se na tomto místě stalo?

Horská vesnice Lipa se nachází nedaleko hranic se Slovinskem. Do chorvatských dějin se zapsala tragédií z 30. dubna 1944. Toho dne do vesnice vtrhli němečtí a italští vojáci, kteří celou oblast okupovali po kapitulaci Itálie v roce 1943. Započali tím operaci „Braunschweig“. Ta byla namířena proti četným skupinám partyzánů, které se skrývaly v okolních lesích. Akce spočívala v přepadání a likvidaci civilního obyvatelstva. Tímto způsobem měl být region „očištěn“ od partyzánů. Téměř všichni obyvatelé, kteří se kolem poledne nacházeli ve vesnici, byli zabiti. Celkem zemřelo 269 lidí, z toho 96 dětí. Většina obyvatel Lipy byla zaživa upálena v domku zvaném „Kvartirka“. Poté byla celá vesnice vypálena.

Jak toto místo vypadá dnes?

Připomínka tragických událostí přirozeně prostupuje každodenním životem v současné Lipě – nebýt zachovalých trosek domů ve středu vesnice a malého protilehlého domku s muzeem, místo by se nijak nelišilo od ostatních vesnic v regionu. Osud obyvatel Lipy zde připomíná muzeum s oficiálním názvem Memorijalni centar Lipa pamti. To bylo v současné podobě otevřeno v dubnu 2015 na místě původního muzea, které zde fungovalo mezi lety 1968 a 1989. Budova je spravována Námořním a historickým muzeem chorvatského pobřeží v Rijece a vyniká především zajímavým architektonickým zpracováním.
Událost z 30. dubna 1944 v Lipě připomíná také původní pomník na kraji vesnice. Ten vznikl z iniciativy a vlastních zdrojů pozůstalých v roce 1953 na místě domu, v němž byla většina obyvatel Lipy zavražděna. Kromě dobové pěticípé hvězdy jsou zde pamětní desky se jmény a fotografiemi obětí. Po rozpadu socialistické Jugoslávie na pomníku přibyl kříž s vyobrazením Ježíše Krista.
Obě tato místa se nachází přímo u hlavní silnice vedoucí celou vesnicí. Původně dlážděný povrch byl během nedávné opravy nahrazen asfaltem. V místech před muzeem a pomníkem byly však záměrně ponechány dlažební kostky. Ty projíždějící auta většinou donutí, aby zpomalila. Řidíč by si tak měl uvědomit, že právě míjí místo s pohnutou historií.

K čemu toto místo slouží?

Lipa se nachází nedaleko od velkého přístavního města Rijeka, přesto je v současnosti spíše opomíjena. Za dob Jugoslávie do Lipy dennodenně přijížděly celé autobusové zájezdy, dnes sem zamíří jen několik školních skupin za rok. Individuálních návštěvníků také není mnoho. Snížený zájem o Lipu dokládá změnu v kultuře vzpomínání, kterou Chorvatsko prošlo od rozpadu Jugoslávie. Spíše než historie druhé světové války jsou připomínány události z nedávné války za nezávislost. Zdejší muzeum má však o to větší význam pro místní obyvatele. Memorijalni centar Lipa pamti totiž slouží také jako komunitní centrum a místo oficiálního i každodenního setkávání. Pravidelně se tu pořádají různé společenské a kulturní akce.

Na co se tu (ne)vzpomíná?

Stálá expozice muzea se nezaměřuje pouze na tragickou událost z roku 1944, ale i na roky a staletí, která jí předcházela. V jednotlivých částech výstavy jsou proto tematizovány dějiny regionu takřka od prvotního osídlení. Zvláštní důraz je přitom kladen na místní obyčeje a tradiční způsob života, který dokresluje vystavená etnografická sbírka. Pouze jedna ze tří částí muzea, která je zasazena do tmavého prostředí s černými stěnami, se věnuje události z roku 1944. Ústředním prvkem této části je dlouhá linie rodokmenů lipských rodin, která je seřazena podle čísel popisných jednotlivých domů. Na rodokmenech jsou označeny oběti lipského masakru. Na protější zdi jsou rozmístěny malé makety domků s čísly popisnými, jmény rodin a daty narození jejích zavražděných členů. Oběti tak nejsou jen pouhou položkou v seznamu. Návštěvník má možnost udělat si představu o jejich věku a příbuzenských vztazích a lépe si tak uvědomit rozsah této tragédie.