Záhřeb

CZ/ENG

Pamětní deska na místě bývalé synagogy

Pamětní deska umístěná v ulici Praška je jedinou přípomínkou zaniklé záhřebské synagogy. Ta zde byla vybudována v roce 1867. Mezi lety 1941 a 1942, v období fašistického Nezávislého státu Chorvatsko, byla synagoga postupně demolována. Stalo se tak na příkaz záhřebského starosty Ivana Wernera. Podle něj „synagoga nezapadala do městského plánování“. Ve skutečnosti se jednalo o součást antisemitské politiky vládnoucích ustašovců. V 60. letech byl na místě bývalé synagogy postaven obchodní dům, který později, o silvestrovské noci roku 1980, vyhořel. Místo se posléze proměnilo v parkoviště. Od roku 1986 je na zdi vedlejší budovy umístěna pamětní deska, která v hebrejštině a chorvatštině informuje o existenci a zániku synagogy. Od té doby se v Záhřebu vedou diskuze o vhodné úpravě tohoto místa. Zda by v ulici Praška měla vzniknout nová synagoga, památník obětem holocaustu či kulturní centrum a knihovna, není dosud rozhodnuto. Místo, na kterém stávala záhřebská synagoga, tak i v současné době slouží jako parkoviště nedalekého hotelu Dubrovnik.

Bývalé Náměstí maršála Tita

V Chorvatsku dodnes můžeme najít zhruba tří desítky ulic či náměstí, která nesou jméno Josipa Broza Tita. Takto pojmenovaných míst však v poslední době ubývá. Příkladem je i hlavní město Záhřeb. Zdejší Náměstí maršála Tita bylo v červnu 2017 přejmenováno na Náměstí Chorvatské republiky. Změnu názvu doprovázely vášnivé diskuze i demonstrace, jež odráží rozporuplné postoje, které Chorvaté k této vůdčí osobnosti socialistické Jugoslávie zaujímají. Zatímco jedni v Titovi spatřují diktátora a zločince, druzí ho vnímají především jako partyzánského osvoboditele a politického vůdce světového významu. Chorvatská společnost je v tomto ohledu rozdělena i regionálně. Například na poloostrově Istrie, kde se ostatně většina ulic a náměstí pojmenovaných po Titovi nachází, převažuje pozitivní pohled na jugoslávského státníka. Byl to totiž právě Tito, díky němuž byla tato oblast po druhé světové válce opět připojena k Chorvatsku. A tak se v istrijské Opatiji stále můžeme projít po Ulici maršala Tita, zatímco na mapě hlavního města bychom jeho jméno hledali marně.